Obytný dům s kavárnou, tř. 28. října č. p. 156

k. ú. Mariánské Hory

Dům tvořící nároží dnešní třídy 28. října a ulice 1. máje se rozhodla v roce 1897 postavit Karolina (Carolina) Offnerová. Stavební plány zpracoval známý ostravský stavitel Felix Neumann, který do průčelí domu zakomponoval také iniciály majitelky „CO“. Samotná stavba byla díky zjevné šetrnosti majitelky provázena řadou drobných skandálků. Karolina Offnerová navíc s velkou oblibou obcházela úřední předpisy a nařízení, takže kolaudace stavby proběhla až v lednu roku 1899.

Po dokončení změnil dům ve velmi krátké době dvakrát majitele. Druhým kupcem se stal Antonín Otýpka, muž značně podnikavý, který navíc v letech 1909-1919 řídil chod Mariánských Hor z pozice starosty.

Výhodná poloha domu na rušné křižovatce, v centru obce, v blízkosti zastávky tramvaje jakoby dům předurčovaly nejen k bydlení, ale také k podnikání. Již manžel K. Offnerové Jakob Weinheber používal část bytu v přízemí pro obchod. V roce 1914 byly prostory upraveny pro kavárenský provoz, který byl svěřen do rukou Jindřicha (Heinricha) Wasserbergera. Po roce 1918 byla pak hostinská koncese nejspíše propůjčena Josefu Trnkalovi a kavárna vstoupila do povědomí široké veřejnosti pod názvem MERKUR. Návštěvníci si mohli za tiše znějícího preludia pianisty pochutnat na skvělé kávě, čaji, horké čokoládě či jemných likérech.

Rušný život však probíhal také ve dvorním traktu. Zde byla zřízena klempířská a instalatérská dílna Jindřicha Bartka, instalatérská a zámečnická dílna Josefa Broma, obuvnická dílna, na níž ovšem nebylo ani vydáno stavební povolení, od roku 1932 pak cukrářská výrobna a obchod, jehož provozovatelem byl nejdříve Anselm Fokt a posléze Rudolf Kanclíř.

Secesní charakter domu, především prvky nad okny a na průčelí domu byly asi podle mínění majitele již ve 30. letech poněkud zastaralé či nepříliš módní, a proto v roce 1930 při modernizaci domu a opravě fasády došlo k jejich odstranění.

V roce 1930 se opět změnil nájemce v přízemí a místnosti začala využívat Občanská záložna Mariánské Hory, v níž byl majitel domu Antonín Otýpka členem správní rady. Záložna zde zůstala až do svého sloučení se Všeobecnou záložnou v roce 1948 a následného začlenění do ostravské spořitelny.

Padesátá a šedesátá léta 20. století znamenala postupné chátrání domu, který přešel do majetku státu. Část přízemních prostor byla využívána ke komerčním účelům – cukrárna, obchod s potravinami, v prostorách po záložně fungovala po nějakou dobu i tzv. stará pošta.

V polovině 60. let byl vydán demoliční výměr a dům byl zbořen. Dnes do míst, kde dům dříve stával, zasahuje budova akciové společnosti Telecom a na něj navazující prostor pro chodce.