Hotel Süss, Žofinská ul. č. p. 223

k. ú. Moravská Ostrava

Dům čp. 223 stával na Žofínské ulici, za dnešním obchodním domem Ostravanka. V roce 1829 si zde nechal podle návrhu stavitele Johanna Michny postavit přízemní obytný domek ostravský měšťan Josef Podešva. Již po pěti letech byl dům prodán a poté jakékoli zprávy o jeho osudech nadlouho mizí.

Dozvídáme se o něm opět až v roce 1870, kdy patřil Veronice Peschatové, vdově po chalupníku Františku Peschatovi. Ta však již o rok později dům prodala Josefu Krausovi, který, soudě podle zápisu v matrice ostravských měšťanů, patřil v Moravské Ostravě mezi bohaté majitele realit. „Aby vyšel vstříc skutečným potřebám zdejšího obyvatelstva“, rozhodl se na místě domu „kdysi Pešatově“ a zčásti na místě zvaném v minulosti „Schweinsplatz“ (česky řečeno nejspíš „prasečinec“) poněkud paradoxně vybudovat veřejné lázně. Potřebnou vodu hodlal odebírat z tzv. Mlýnské strouhy, náhonu z řeky Ostravice, který protékal v těsné blízkosti domu.

Svůj záměr do roku 1874 skutečně realizoval. Lázně nesoucí jméno císaře Františka Josefa, se staly v Moravské Ostravě vlastně prvním a na dlouhou dobu jediným moderním zařízením tohoto druhu. Objekt se však nalézal v oblasti postižené poddolováním a vlivem poklesů značně trpěl. V letech 1886 a 1888 musel prodělat celkovou generální opravu.

Počátkem nového století odkoupilo dům Vítkovické horní a hutní těžířstvo a zřídilo tu nájemní byty. Chátrání narušené stavby ale pokračovalo dál, takže městský stavební úřad nařídil v roce 1922 její úplné vyklizení. Těžířstvo nakonec prodalo dům dalšímu zájemci – Arnoldu Süssovi, držiteli hostinské koncese.

Nový majitel nechal zdevastovanou budovu zrekonstruovat a učinil z ní v letech 1923-1924 součást novostavby svého nového hotelu (nálevnu s výčepem a byty pro personál). Hotelové pokoje byly umístěny v nové dvoupatrové sousední budově (č.p.1665), která tvořila jakousi moderní přístavbu. „Dopoledne ovar, večer prvotřídní jaternice a jelita s koncertem při volném vstupu“ – tak byla na Tři krále roku 1924 zahájena první sezóna hotelu Süss.

Z hlediska stavebního nedoznal hotel v éře první republiky výraznějších změn. Po nacistické okupaci v roce 1939 sloužil určitý čas zdejší židovské obci jako útulek pro přestárlé, na počátku 40. let byl však arizován a přešel posléze do majetku města. Ostravské německé divadlo zde v letech 1943-1944 nechalo adaptovat byty pro své zaměstnance.

Osudným se hotelu Süss stalo bombardování Ostravy dne 17. března 1945. Při náletu byl tak těžce poškozen, že jeho oprava už nepřicházela v úvahu. Téměř přesně o rok později byl proto celý zbořen. V současnosti se na jeho místě nalézá provizorní prodejna nábytku.