Hlavní synagoga, Zeyerova ul. č. p. 108
k. ú. Moravská Ostrava
Židovské obyvatelstvo, které muselo roku 1531 opustit Moravskou Ostravu, se mohlo do ní znovu vrátit až koncem 18. století. Díky dynamickému rozvoji města v průběhu 19. století a značnému přílivu osob židovského vyznání po roce 1848, se zde vytvořila poměrně silná židovská komunita. V roce 1875 byla ustavena židovská náboženská obec, v jejímž čele stál nájemce ostravského pivovaru Markus Strassmann.
Hlavním úkolem obce se nejprve stalo vybudování důstojné prostory pro výkon náboženského kultu. Židé z Moravské Ostravy a širokého okolí dosud užívali pouze skromné modlitebny ve Slezské Ostravě. V roce 1876 byl proto zakoupen pozemek v Pittlerově (dnes Zeyerově) ulici, který vlastnila známá podnikatelská rodina Zwierzinů. Původní zástavba – dům č. 108, který postavil Melichar Něnička v roce 1834 – musela ustoupit nové sakrální stavbě.
Bylo vyhlášeno výběrové řízení na stavební projekt, z něhož vzešel vítězný návrh ostravského stavitele Franz Böhma. Dne 20. května 1879 byl položen základní kámen synagogy. Stavbu navrženou v maurském stylu prováděla renomovaná ostravská firma Mihatsch & Ulrich.
Slavnostní otevření synagogy bylo pojato velkolepě. Významné události v životě města se zúčastnili obyvatelé bez rozdílu národnosti i vyznání. Slavnostní průvod, jehož čestnými hosty byli mj. okresní hejtman z Místku F. Richter, moravskoostravský okresní soudce C. Simonis a starosta města K. Grünwald, se zformoval před domem předsedy židovské náboženské obce M. Strassmanna v Pivovarské ulici. Průvod tvořili také četné spolky s prapory – Männergesangverein (Mužský pěvecký spolek), hasiči, spolek veteránů, židovská školní mládež a další. Otevřením synagogy byl pověřen místecký okresní hejtman.
V průběhu let synagoga na Pittlerově, později Hviezdoslavově ulici získala přídomek hlavní nebo též centrální – s ohledem na vznik synagog či modliteben i v jiných částech dnešní Ostravy. I přes některé stavební zásahy výrazně nezměnila svou podobu.
Okupace Moravské Ostravy, zahájená již 14. března 1939, znamenala pro židovské obyvatelstvo zásadní porušení jeho práv. Budovy a předměty související s židovským náboženským kultem se staly terčem první vlny útočného antisemitismu. V noci z 12. na 13. června 1939 byla hlavní synagoga vypálena. Jelikož představitelé židovské obce z politických důvodů nemohli požádat o obnovu budovy, vydal stavební úřad koncem srpna roku 1939 příkaz k demolici. Ta, přes několikeré pokusy ji oddálit, byla zahájena koncem listopadu roku 1939, ale s ohledem na další jednání probíhala velmi pozvolna a ukončena byla až v létě roku 1940.
Dnes připomíná někdejší hlavní ostravskou synagogu pamětní deska umístěná u vjezdu do zadního traktu Prioru IK (dříve OD Laso).