Hotel Moravia

 

Budova bývalého hotelu, se nachází na exponovaném nároží náměstí Sv. Čecha a Nádražní ulice v Přívoze, pod čp. 512. Mezi lety 1898-1899 ji postavil bývalý vedoucí restaurace Národního domu v Moravské Ostravě Václav Kučera s manželkou Annou.
Ve své žádosti o udělení koncese hostinské a výčepnické (již) z roku 1897 udává jako důvod význam Přívozu s neustále rostoucím počtem obyvatel a často navštěvovaném cestujícími po Severní dráze Ferdinandově. Žádost byla okresním hejtmanstvím v Místku zamítnuta, ale vzápětí podané odvolání k brněnskému zemskému místodržitelství bylo již v březnu následujícího roku kladně vyřízeno s podmínkou, že „koncese nabývá platnost, teprve až stavba podle předležících nákresů a místnosti ku provozu živnosti za vhodné uznány budou“. Po uspokojivě uzavřené kolaudaci koncem března 1899, oznamuje hoteliér Kučera s chotí v ostravských novinách otevření nového hotelu MORAVIA na den 1. dubna 1899. V pravidelně uveřejňované inzerci je kladen důraz především na blízkost nádraží, místní městské dráhy a služby, včetně posluhy k vlaku.
„U Kučerů“ se scházeli příslušníci středních, převážně německých vrstev, městští radní a členové zastupitelstva, spolkoví činovníci, majitelé domů apod. Pořádaly se zde také pravidelné akce jako Martinské hody, Silvestrovské zábavy a další.
Nejvznešenějším hostem byl arcivévoda Evžen z rodu habsbursko-lotrinského, který do Přívozu zavítal v roce 1899 na svěcení právě dostavěného kostela Nejsvětějšího Početí Panny Marie. Hotel byl podobně jako celý Přívoz vyzdoben prapory, drapériemi, lampiony a květinami, specielně byly upraveny pokoje pro pohodlí knížecí rodiny a doprovod zemských představitelů.
Téhož roku 24. září se zde zastavil vídeňský cestovatel Hanslián, který uzavřel sázku s časopisem Herald z New Yorku, že procestuje za dva roky celou Evropu bez peněz „veza před sebou na vozíku svou ženu s dítětem…v úterý kolem 2 hodiny přijel do Přívozu, zastavil před hotelem „Moravia“ a občerstviv sebe, ženu a dítko královským pivem odrazil odsud do Mor. Ostravy.“
Kučerovi vedli svou živnost zpočátku sami, posléze ji pronajali na podzim 1905 Anně Rosmusové (předtím si najímala restauraci v Německém domě) a potom, v roce 1908, Juliu Schamannovi z Bohumína. V roce 1910 Václav Kučera celý hotel prodal obchodní společnosti, která nesla jméno hotelu – „Moravia, podnikatelské sdružení v Přívoze, společnost s obmezeným ručením“ -, jejímž byl také členem. Vedení společnosti se rozhodlo svěřit vedení hotelu Franzi Fritscherovi, dosavadnímu vrchnímu číšníkovi restaurace Severní dráhy, nájemci Caffe Bellevue v Moravské Ostravě a Hotelu „U zeleného stromu“ v Bohumíně. Po něm v roce 1915 následoval Josef Senkowicz. V roce 1916 pronajala společnost hotel Otto Bláhovi, který dosud pracoval ve vyhlášené restauraci „U Dlouhých“ a před tím tři roky v přívozském Sokolském domě. Bláha s manželkou časem skoupili akcie hotelu a v roce 1926 již vystupovali jako jediní majitelé. Kolem roku 1929 se však situace hotelu zhoršila. Finanční těžkosti (dlužná částka dosáhla téměř šedesáti tisíc korun) vyústily v roce 1933 v dražbu. Hotel koupila jedna z věřitelských firem, a to bratři Otýpkové z Mariánských Hor. Ti pro pozvednutí podniku přijali od 28. března jako obchodvedoucí Miladu Škubnovou, manželku hoteliéra Metoděje Škubny z Moravské Ostravy, která do té doby pracovala jako kuchařka v Grandhotelu Škubna v lázních Sliač.

 

 

Již v listopadu 1933 hotel koupil Jaroslav Frankl, jenž prošel řadou evropských hotelů (Srbski Kralj v Bělehradě, Mont Joly Palace v St. Gervais les Bains, Majestic v Paříži, Imperial v Moravské Ostravě) a momentálně vedl hotel Palace v Bratislavě. S Miladou Škubnovou prodloužil smlouvu až do března 1934 a zatím se věnoval přestavbě hotelu. Týkala se jednak čistě funkčních úprav, jako zavedení ústředního topení, rozvodu studené a teplé vody po celé budově, betonové úpravy podlah, ventilace a osvětlení sklepů, zavedení automatického chladícího zařízení pro celý přízemní a sklepní provoz, ale také rozšíření počtu pokojů, úpravy bytu vlastníka a kompletně nového zařízení interiérů. V přízemí byl také zřízen nový výčep a herna.
Tehdy hotel dostal dnešní podobu: budova s jednoduchou fasádou je pouze horizontálně rozdělená římsou nad hladkým přízemím s restaurací a kavárnou; první a druhé patro spojují jen mírně vystupující pilíře, které stavbě dávají elegantní vznosnost. Fasáda je zavržena korunní římsou pod střechou. Nejvýrazněji působí dva balkony v centrálním okoseném nároží hmoty budovy.
V dnešní době je pouze část přízemí využívána pro restauraci, zbylé prostory nemají s bývalým hotelem nic společného.