Kostel sv. Jana Nepomuckého
Existence farnosti ve Staré Bělé je doložena již k roku 1506. Od roku 1624 byla obec střediskem farnosti i pro Novou Bělou, Proskovice, Výškovice a o něco později i Krmelín. Původně zde stával kostel sv. Mikuláše, jednalo se o dřevěnou stavbu, která se nacházela na místě nynějšího starobělského hřbitova. Kostelík však byl pro velkou zchátralost v roce 1790 stržen. Stavba nového chrámu Páně započala roku 1791 na místě starého hřbitova. Práce financovala olomoucká kapitula. Tehdejší starobělský farář Josef Komínek, rodák z Příbora, povolal svého krajana, stavitelského mistra Václava Roehricha, aby jednolodní stavbu s věží a sakristií provedl. Kostel byl postaven z pálených cihel zvaných „české placle“ a jeho vnitřní prostor byl shora uzavřen valenou klenbou na pásech. Současně byla vystavěna i nová budova fary a kolem kostela zřízen hřbitov. Když v březnu 1792 nastoupil nový farář Josef Steiner z Lipníka nad Bečvou, nebyla stavba ještě ani zdaleka dokončena. V roce 1793 byl nový kostel vybílen a musela být rovněž opravena trhlina uprostřed klenby. Stalo se tak za pomoci vápna smíchaného s chlupy. I v dalších letech stavba pokračovala a 14. června 1801 byl kostel slavnostně vysvěcen světícím biskupem hrabětem Kolovratem. Naproti do Moravské Ostravy mu tehdy vyjelo 188 selských jezdců ze Staré Bělé, kteří ho společně s 80 moravskoostravskými jezdci doprovodili až k novostavbě. Tam byl biskup uvítán farářem Steinerem doprovázeným 25 vojáky a velkým průvodem farníků s hudbou. V roce 1803 byl kostel na prosbu faráře nákladem olomoucké kapituly pokryt novým šindelem. Když farář Steiner 28. července 1811 zemřel, připadl jeho nástupci v úřadě Josefu Schoenymu úkol vybavit vnitřek kostela. To bylo ztíženo tím, že finance určené pro stavbu kostela byly již zcela vyčerpány. V roce 1819 byl postaven hlavní oltář, v roce 1826 dva oltáře boční, pak kazatelna, křtitelnice a varhany. Obrazy na bočních oltářích byly dílem malíře Ignatze Bergera z Nového Jičína, tvůrcem křtitelnice a kazatelny byl mistr Karel Kastner z Opavy.
Vnitřní vybavení kostela je ukázkou čisté architektury pozdně barokního typu.
Časté vichřice, které provázely léta 1833-1834, vychýlily vrchol kostelní věže natolik, že bylo nutné v roce 1834 přistoupit k její opravě. Byla tedy nově pokryta a při této příležitosti byl do kostelní báně vložen pamětní záznam sepsaný tehdejším kooperátorem Konstantinem Stiebrem. V roce 1862 byl kostel opatřen věžními hodinami, 100 zlatých na jejich zakoupení bylo získáno ze sbírky mezi farníky. V roce 1874 byla střecha kostela za tehdejšího faráře Františka Zelinky znovu pokryta, tentokrát ale břidlicí, jen věž byla oplechována. Tato krytina vydržela až do roku 1913, kdy byla nahrazena asbestolitem.
V roce 1899 byla ke kostelu přistavěna kaple. V té době zastával úřad faráře Fabián Gregárek, který byl prvním majitelem automobilu ve Staré Bělé (1907), v roce 1911 nechal do obce zavést telefon a v roce 1926 měl jako první radiopřijímač.
Za faráře Josefa Stříže, který do Staré Bělé přišel v roce 1921, byl kostel nově vybílen a v roce 1924 do něj bylo zavedeno elektrické osvětlení. Farář se také zasloužil o vybavení vnitřku kostela. V roce 1949 nechal kostel nově pokrýt bobrovkou. Farář Josef Bittner pak nechal věž pokrýt silným měděným plechem. Starobělský kostel představuje nejvýznamnější stavební památku v obci, je státem chráněnou kulturní památkou.