Parerga na mapách J. B. Homanna

Nová mapa Vévodství Hornoslezského a Dolnoslezského rozdělených do 17 menších knížectví a panství, kterou vydal Johann Baptista Homann v Norimberku.

 

Vydáno asi kolem roku 1730, barevný originál mapy o rozměrech cca 56 x 47 cm. AMO, Sbírka map a plánů, inv. č. 606.

 

V levém dolním rohu mapy vidíme zřejmě personifikaci hlavního slezského města Vratislavi (ženská postava s žezlem a „hradební“ korunou na hlavě), na kamenném soklu nesoucím název mapy sedí amorek držící slezský znak.

Okřídlená ženská postava nahoře má v rukou atributy boha obchodu Merkura – kouzelnou hůl caduceus (ta bývá někdy vykládána i jako atribut personifikace Míru) a rovnou římskou trubku, která je pro změnu znakem ztělesnění slávy.

Ve čtyřčlenné skupině vpravo představuje ležící postava s věncem na hlavě říčního boha, patrně božstvo řeky Odry jakožto největší řeky protékající Slezskem. V levé ruce drží pádlo, pravá pak spočívá na převržené urně z níž vytéká voda.

Amorek a dva dělníci, vytahující z velkých sudů svitky látek, jsou narážkou na průmyslový charakter Slezska, zejména jeho proslulou textilní produkci, lovecká scéna úplně v pozadí (lovec na koni se psy, štvoucí jelena) naopak vyzvedává přírodní bohatství země.

Zcela do popředí umístil rytec artefakty související s geometrií a kartografií; glóbus, knihu, malířskou paletu, kružidlo, úhelník a rydlo.

 

 

Do pravého horního roku téže mapy situoval autor tři amorety vznášející se na oblacích, kteří drží v rukou velký plán města Vratislavi.

Všeobecná mapa Království českého, Vévodství slezského, Markrabství moravského a Lužice; nákladem císařského kartografa Johanna Baptisty Homanna v Norimberku.

 

Vydáno v 1. pol. 18. století, barevný originál o rozměrech 56 x 47 cm. AMO, Sbírka map a plánů, inv. č. 503.

 

Výzdoba, umístěná v pravém horním rohu mapy je jednoduchá, avšak přesto velmi působivá. Kartuši s názvem mapy, věnčené vavřínovými listy, přiléhají zdola heraldické symboly českých zemí; zleva doprava je to Lužice, Slezsko, Čechy a Morava.

Sedící ženská postava by mohla být vykládána jako personifikace léta, v tomto případě však podle atributů – srpu, snopu obilí a koruny z obilných klasů, která jí věnčí hlavu – se zjevně jedná o postavu bohyně zemědělství Ceres (starořecké Démétér), která zde symbolizuje úrodnost a plodnost země. Jeden z amorků jí přináší naplněný džbán, druhý drží v rukou palmovou ratolest a kytici chmelových šišek s jablky.

Nová mapa rozlehlého území Mississipi neboli provincie Louisiana, objevené ctihodným otcem Louisem Hennepinem, františkánským misionářem, v Severní Americe roku 1687, nyní v celém světě vyhlášené francouzskými koloniemi a obchodní činností. Vydal císařský kartograf Johann Baptista Homann v Norimberku, s privilegiem Svatého Císařského Veličenstva.

 

Vydáno v 1. pol. 18. stol., barevný originál o rozměrech 58 x 51 cm. AMO, Sbírka map a plánů, inv. č. 23.

 

V levém horním rohu mapy povodí Mississippi trůní nad stylizovanou plachtou nesoucí její název bizoní hlava; vlevo je zobrazena nahá postava původního obyvatele Ameriky – indiána, držícího v levé ruce dýmku.

Napravo stojící muž v tmavém řádovém oděvu, doprovázený francouzským vojákem a malým indiánským dítětem je misionář, příslušník reformovaného františkánského řádu, belgický rodák Louis Hennepin, který se účastnil objevitelské expedice rytíře de La Salle do Lousiany v roce 1687 a jako první Evropan popsal Niagarské vodopády. Právě proto je níže připojeno jejich vyobrazení v samostatné kartuši. Při bedlivějším zkoumání si všimneme, že scenérii pod vodopádem oživil autor také skupinkou bobrů.