Plán – turecké obležení Vídně roku 1683 z r.1864

Inv. č. 496

Zajímavý plán, pořízený jakoby „rybím okem z ptačí perspektivy“ a orientovaný směrem k jihu, zachycuje dramatické okamžiky obléhání Vídně tureckou armádou 9. 7. – 12. 9. 1683. Vidíme, že město je obehnáno masivním věncem bastionů, kolem nichž se rozkládá vyklizené pásmo. Za ním již uzamykají těsný kruh turecká ležení a dělostřelecké baterie (naznačeno seskupením stanů s půlměsíci). V pravém horním čtverci mapy je zakreslena hustá pavučina přibližovacích zákopů, jejichž budování bylo součástí standardní taktiky při dobývání barokních pevností; základem bylo dostat se co nejblíže bastionům, které pak byly podminovány a postupně ničeny, dokud se nevytvořil dostatečně široký průlom. Vídeňské hradby byly skutečně velmi těžce poškozeny, turecký velitel velkovezír Kara Mustafa však nedokázal město dobýt do příchodu spojeneckých posil vedených polským králem Janem Sobieskim. Ty udeřily na obléhatele z vrchu Kahlenberg (na plánu v pravém dolním čtverci na horizontu) a uštědřily Turkům drtivou porážku. Plán je dedikován veliteli obrany Vídně, jímž byl zkušený válečník, hrabě Ernst Rüdiger ze Starhembergu.

Plán nakreslil Albert Camesina ve Vídni 1864, vydán byl nákladem Spolku starožitností a vytištěn v C. k. dvorní a státní tiskárně ve Vídni. Rozměry originálu jsou 89×92 cm, bez měřítka.