Pivovarská restaurace Českého akciového pivovaru

Pivovarská restaurace na Cihelní ulici

 

Po celou druhou polovinu 19. století dodával pivo do ostravských hospod a hostinců téměř výhradně městský pivovar v Moravské Ostravě, který byl nejprve pronajat a později prodán významnému židovskému podnikateli Markusi Strassmannovi. Tento muž se však politicky i nacionálně orientoval na německé liberály, což hrálo významnou roli právě v době, kdy spor mezi Čechy a Němci přerostl také do ekonomické roviny. Představitelé českého politického tábora se proto rozhodli zřízením konkurenčního podniku prolomit toto takřka monopolní postavení Strassmannova pivovaru a ostravským restauratérům a hostinským dodávat do jejich podniků „české“ pivo.
Tak došlo v roce 1897 k založení Českého akciového pivovaru, nejmladšího pivovaru na Ostravsku, jehož nezaměnitelné výrobní budovy dodnes tvoří dominantu Hornopolní ulice. Dne 18. května 1898 byl zahájen jeho provoz a byla vyrobena první várka, první výstav započal 4. září 1898 a o plném provozu je možno mluvit teprve od roku 1899. Pivovar produkoval klasický ležák, pivo březňák, největší proslulosti však mezi konzumenty dosáhlo tzv. „Královské“ pivo a svoji oblibu si získalo i tmavé pivo „Ostravský havíř“.
Součástí konkurenčního boje mezi pivovary bylo též zřizování „značkových“ hostinců, v nichž tito producenti nejen nabízeli vlastní zboží, ale užívaly těchto podniků též k propagaci své firmy. Tak fungovala v Moravské Ostravě na Hlavním (dnes Masarykově) náměstí „Radwanitzer Bierhalle“ patřící Neumannovu pivovaru v Radvanicích, na ulici Českobratrské zase „Karwiner Bierhalle“ (dnešní „Baník“) někdejšího proslulého pivovaru Larisch-Mönnichů v Karviné, na Pivovarské ulici měl svoji „Bräuhauser Bierhalle“ (pozdější „Ostravskou pivnici“) také městský pivovar Strassmannův. Kromě toho se na zdejším trhu snažily prosadit i pivovary ze vzdálenějších končin – v Moravské Ostravě fungovaly například „Plzeňská pivnice“ či „Starobrněnská pivnice“.

 

Pivovarská restaurace na Cihelní ulici

 

Vlastní hostinec vystavěl v letech 1898-1899 také Český akciový pivovar na ulici Cihelní (čp. 128). Stavbu prováděl ostravský stavitel Arnošt Mortek a soudobí pozorovatelé na jednopatrové budově oceňovali především prostornost restauračních místností a společenských sálů, situování výčepu tak, aby zákazník měl maximální kontrolu nad přípravou čepovaného piva, a také rozlehlost letní zahrady. U budovy byla vystavěna rovněž veranda, pod jejíž střechou mohlo v případě nepohody najít útočiště údajně až tisíc osob. Slavnostní otevření pivovarské restaurace proběhlo v neděli 6. srpna 1899 a bylo zahájeno koncertem vojenské dechové hudby c.k. pěšího pluku č. 54 „Starhemberg“ z Těšína.
Koncese byla pivovarskému hostinci udělena již v listopadu 1898, ale platila pouze na výčep piva, což se představenstvu pivovaru nelíbilo, neboť usilovalo o plnou hostinskou koncesi včetně podávání jídel a poskytování ubytování. Po dalším jednání trvajícím několik měsíců však úředníci od svých obstrukcí upustili. A tak mohla vzniknout první česká zahradní restaurace v Moravské Ostravě, která svým zákazníkům nabízela nejen pivo z českého pivovaru (Královské se čepovalo za 8 krejcarů, Havíř za 9), ale i pestrou nabídku jídla a nápojů, nemluvě o bohatých možnostech zábavy – kuželkami počínaje, kulečníkem a kartami konče.
Sály i velká zahrada byly předurčeny k pořádání koncertů, tanečních zábav, ochotnických představení apod. Zahrada pivovarské restaurace byla vyhledávaným cílem nedělních výletníků, kterým zde na přelomu 19. a 20. století za vstupné 10 krejcarů hrály k poslechu i k tanci hornické kapely. V prostorném společenském sále se lidé veselili při nejrůznějších zábavách doprovázených hrou a zpěvem smluveného pianisty.
Prvním nájemcem hostince se stal Rudolf Růžička, jeho nástupci byli František Foukal, Anna Dolanská, Karel Smolík, Emilie Heidrichová a další. V roce 1939 se nájemcem pivovarské restaurace stal Jan Piech, původem ze Slezské Ostravy, legionář, vypovězený Čech ze zabraných Petřkovic, kde předtím provozoval hostinec na Masarykově vrchu.
Již v době vzniku pivovarské zahradní restaurace byla jako jistý handicap vnímána přílišná odlehlost místa od samotného středu města. Obavy z případného nezájmu zákazníků se však ukázaly v průběhu let jako liché, což ostatně dokládá také fakt, že restaurace i po více než sto letech slouží svému původnímu účelu takřka beze změny a v Ostravě patří k nejstarším podnikům tohoto druhu.