Hostinec U Dlouhých

 

V domě čp. 352 na dnešní Sokolské třídě je restaurace, která dodnes nese původní jméno po svém majiteli – Karlu Dlouhém, kdysi významném, veřejně činném přívozském Čechu.
Provoz restaurace byl zahájen v roce 1892, kdy Dlouhý získal koncesi k čepování piva a vína, v roce 1895 byla rozšířena i na podávání teplých jídel a nápojů.
Jeho hospoda byla ostrůvkem českého národního a kulturního života v jinak převážně německém prostředí. Jako vzdor nelítostnému poněmčování tehdy zajisté působily oslavy úspěšných obecních voleb 1899, nebo sbírka na stavbu přívozské Sokolovny. Před Silvestrem 1900 se zde Češi sešli k přednášce „O politickém významu sčítání lidu“, jež byla svolána Rudolfem Vichnarem. Zároveň došlo ke zvolení českých sčítacích komisařů pro Přívoz a byla sepsána resoluce s výzvou českému obyvatelstvu, aby sčítání nepodceňovalo.
V restauraci U Dlouhých byly kromě hostinských místností a výčepního lokálu také místnosti spolkové. Pravidelně se tu scházeli členové Čtenářského spolku, jehož ustavující schůze se odbývala v lednu 1901 právě zde a jehož jednatelem byl sám K. Dlouhý. Spolek pořádal poučné přednášky, zábavné večery s recitací, četbou a zpěvem a další osvětové a kulturní pořady.
Nechyběly však ani podzimní myslivecké hody, kde si přišli na své i milovníci dobrého jídla a pití.
Pan Dlouhý s manželkou vedli hostinec dlouho sami, v roce 1910 zažádali o rozšíření koncese o povolení k prodeji pálených lihových nápojů v malém. Žádost odůvodnili postavením Johannyho třídy až k podniku, v důsledku čehož očekávali zvýšení návštěvnosti.
V červnu 1912 byl restaurační provoz v pravé části domu do dvora rozšířen o „novou nálevnu“, tedy výčep, s vlastním vstupem z ulice a nad ním obytné patro.
V roce 1914 zažádal K. Dlouhý okresní hejtmanství V Místku o schválení nájemce. Vedly ho k tomu zdravotní potíže (silný revmatismus). Žádosti bylo vyhověno, nájemce O. Bláha ale roku 1915 narukoval, a tak restauraci po čas manželovy nepřítomnosti vedla jeho žena Marie. Bláhovi u Dlouhých pobyli jen do jara 1916, kdy přešli do blízkého Hotelu Moravia.
Po smrti Karla Dlouhého přebrala živnost jeho žena Žofie a jmenovala svým zástupcem syna Vladimíra. V roce 1931 se jako dědictví po rodičích ujal hostince Vladimír sám. V jeho žádosti o udělení koncese jsou uvedeny prostory, na něž se má vztahovat, a to restaurační sál, dvě zvláštní místnosti, výčep, kuchyň a restaurační zahrada. Roku 1940 mu byla koncese rozšířena o prodej tabákových výrobků, poštovních cenin, psacích a kuřáckých potřeb a pohlednic.
V roce 1948 převzala restauraci právem vdovy Marie Dlouhá. Na počátku roku 1950 byl podnik převzat „Restauracemi a kavárnami, komunálním podnikem města Ostravy“ za cenu 83.976 korun.