Katedrála Božského Spasitele

 

Do 70. let 19. století se na území Moravské Ostravy nalézal pouze jeden chrám Páně, a to farní kostel sv. Václava. Vzhledem k tomu, že město ve druhé polovině 19. století prožívalo nebývalý populační boom, došlo k tomu, že jeden svatostánek již nestačil přílivu věřících. Na schůzi obecního výboru na podzim 1877 bylo tedy rozhodnuto zřídit druhý kostel.

Plány nového chrámu, vystavěného v letech 1883-1889, byly zhotoveny v olomoucké Arcibiskupské kanceláři pro stavby kostelů knížearcibiskupským diecézním architektem Gustavem Merettou (1832-1888). Stavba byla vyprojektována ve stylu, kde se spojil prostorový typ starokřesťanských bazilik s neorenesančním detailem. Jedná se o trojlodní baziliku bez příčných lodí, s polokruhovými apsidami. V levé apsidě se nachází sakristie, v pravé křestní kaple. Uvnitř mezi oběma věžemi se nachází mohutná empora s varhanami a tři lodě – jedna hlavní a dvě boční s rovnými kazetovými stropy. Ve výši bočních lodí je trojčlenná římsa, spočívající na dvanácti mohutných, volně stojících pískovcových sloupech iónského slohu a nad ní se vypíná stěna hlavní lodi, rozdělena pilastry v korintském slohu. Budova chrámu je orientována ve směru sever – jih. Na jižní straně je hlavní oltář, na severní hlavní vchod. Chrám je 67 m dlouhý, 29,8 m široký, věže měří 64 m.

 

 

Na hlavním chrámovém štítě je umístěn reliéfní obraz sedícího Spasitele obklopeného menšími postavami představujícími slepé a chromé. Vlys je z cementu a vyrobila jej vídeňská firma „Asociace sochařů“ sochaře Kauffungera.

Technické záležitosti výstavby nového chrámu měly na starost Výbor pro rozšiřování města a Finanční výbor pro stavbu kostela, jejichž úkolem bylo nejprve nalézt vhodné stavební místo a zajistit nezbytné finanční krytí. Na podzim 1882 obecní zastupitelstvo uložilo radě získat potřebné stavební pozemky a zřídilo na 5 let 15% obecní přirážky, jejichž výnos sloužil pro financování stavby nového kostela. V létě 1883 byly za sumu 32 000 zlatých koupeny pozemky kolem reálky (na dnešním náměstí Msgre. Šrámka). Prostředky na výstavbu měly být z jedné třetiny hrazeny patronátem, tedy olomouckým arcibiskupstvím, dále se na financování měly podílet město Moravská Ostrava, Přívoz, Vítkovice, Čertova Lhotka (Mariánské Hory) a Nová Ves. Dne 4. října 1883 farář P. Jan Spurný jako první provedl slavnostní výkop, po něm se rýče chopil starosta Anton Lux, dále majitel dolů Ignác Vondráček.

 

 

Základy pro stavbu chrámu začaly být hloubeny 4. října 1883 pod vedením ing. Josefa Hýbnera. Roku 1884 bylo provedeno patní zdivo a část hlavní zdi. Tyto práce řídil ostravský stavitel Klement Hladisch. Původní plán počítal s tím, že stavba bude dokončena v roce 1885, vzhledem ke značným finančním obtížím se tak nestalo. Původní rozpočet byl určen na 186 000 zlatých, avšak nepodařilo se jej dodržet. Roku 1886 byl kostel dostavěn až po střechu, která byla pokryta, a věže vzrostly k výšce střechy prostřední lodi. Roku 1887 byly obě věže vyzděny až k rovině, část lodí byla omítnuta, strop byl upraven. V září 1888 pokročila vnitřní i vnější stavba tak daleko, že bylo možné posvětit oba chrámové kříže a vyzdvihnout kostelní zvony. Na jaře 1889 byl dostavěn hlavní oltář a varhany, položena dlažba atd. Slavnostní vysvěcení proběhlo dne 22. září 1889.

Po úmrtí G. Meretty povolal kostelní konkurenční výbor vídeňského architekta Maxe von Ferstela (1859-1936), aby vypracoval návrhy vnitřního zdobení chrámu. Pod jeho dozorem byly provedeny hlavní oltář, kazatelna, křtitelnice, vzory kostelních lavic a podle jeho vlastních plánů byly zhotoveny varhany, zpovědnice a mřížové zábradlí pro přijímání. Hlavní oltář byl upraven na způsob báně, která spočívá na čtyřech sloupech se zlacenými hlavicemi a patkami, stojí na stupních z kararského mramoru a je vysoký 12,15 m. Nad hlavní římsou se vypíná osmiboký tambour s vypoukle vyřezanými hlavami čtyř evangelistů, nad tím je pak bohatě pozlacena, šupinami krytá báně s ozdobným, pozlaceným křížem. Na obloucích křížového klenutí jsou symboly čtyř evangelistů uprostřed s větví granátového jablka se střídavými ornamenty chleba a vína. Kazatelna je umístěna na tříčtvrtečním sloupu třetího pilíře na straně evangelijní, je zhotovena z dubového dřeva a stojí na volném, bohatě vyřezávaném sloupku. Křtitelnice byla vysoustružena z červeného uherského mramoru a opatřena měděným, galvanicky pozlaceným víkem se soškou sv. Jana Křtitele. Náklady na vnitřní úpravu kostela byly vyčísleny na 32 000 zlatých. Varhany byly postaveny podle kuželové soustavy a měly 32 rejstříků, rozdělených do dvou manuálů a pedálu. Celý nástroj měl 1544 cínových, 143 zinkových, 162 jazykových a 245 dřevěných píšťal a byl vyrobeny firmou Bratři Riegerové v Krnově. Varhany prošly v roce 1940 náročnou celkovou rekonstrukcí, kterou provedla firma Jan Tuček z Kutné Hory. Nástroj byl rozšířen na trojmanuálový a opatřen elektroventilátorem.

 

 

Při spojeneckém bombardování Ostravy dne 29. srpna 1944 byl chrám poškozen (všechna malovaná okna byla vytlučena). Škoda byla vyčíslena na 750 000 Kčs. Bazilika pak byla po skončení druhé světové války rekonstruována, zevrubnou opravou pak chrám prošel na přelomu 80. a 90. let minulého století.

Největší zvon baziliky je Salvátor, má průměr 164 cm a váží 2446 kg, je umístěn ve východní věži. Byl ulit 1888 ve Vídni firmou Bratři Gössnerovi. V západní věži se pak nacházejí ostatní tři zvony: Cyril a Metoděj s průměrem 128 cm a váhou 1194 kg, Prokop (109 cm, 724 kg) a Florian (92 cm, 435 kg).