Synagogy

(Moravská Ostrava, Přívoz)

 

Důstojný židovský templ v Moravské Ostravě, v němž se mohla začít scházet k náboženskému obřadu stále se rozrůstající židovská komunita, vyrostl až koncem 70. let 19. století na tehdejší Pittlerově ulici (dnes Zeyerova). Pozemek, zakoupený od známé podnikatelské rodiny Zwierzinů již v roce 1876, však mohl být využit k zástavbě až po zajištění dostatečného množství finančních prostředků.

V soutěži na návrh duchovní stavby pro židovkou komunitu zvítězil známý ostravský stavitel Franz Böhm. Provedením projektu byla pověřena renomovaná ostravská stavební firma Mihatsch & Ulrich. Položení základního kamene se uskutečnilo 20. května 1879. Již v září téhož roku byly stavební práce dokončeny a židovská náboženská obec v čele s předsedou Markusem Strassmannem mohla představit nejen svým souvěrcům, ale i ostravské veřejnosti, první ostravskou synagogu – postavenou v maurském stylu. Ta, jednak díky své poloze v centru města, ale také i rozloze a svému významu byla později označována jako hlavní nebo centrální.

 

 

Početná vlna ortodoxních židovských imigrantů, rekrutujících se především z Haliče, nenacházela dlouhou dobu v Moravské Ostravě vhodný prostor pro svůj náboženský ritus spojený s očistnou rituální lázní. Situace se změnila teprve ve 20. letech 20. století, kdy se podařilo do majetku náboženské obce získat původní Žofinské lázně na Žerotínově ulici.

Podle architektonického návrhu Heinricha Rogera byl původní objekt zcela přestavěn a v jeho suterénu bylo umístěno 6 vanových lázní a jedna lázeň rituální. Nepříliš nápadná třípodlažní budova ve stávající městské zástavbě byla zakončena trojúhelným střešním štítem, na němž byl umístěn hebrejský nápis.

Lidnatá židovská komunita nejen v Moravské Ostravě, ale také v okolních obcích se na počátku 20. století natolik etablovala, že se rozhodla rovněž pro výstavbu vlastních templů nebo alespoň modliteben v místech svého působení.

V Přívoze, který byl v roce 1900 povýšen na město, se podařilo získat pozemek v blízkosti rušné komunikační tepny – Nádražní ulice – na tehdejší Mariánské ulici (dnes Hlávkově) v červnu 1904. Ten Přívozskému chrámovému spolku (Přivozer Tempel-Verein) darovala samotná obec.

Výstavná, reprezentativní budova, prakticky v samotném centru tohoto města, neztratila na svém významu ani po vytvoření tzv. Velké Ostravy v roce 1924, kdy se Přívoz stal součástí města Moravské Ostravy. Svatostánek umístěný do zahrady se vyznačoval řadou historizujících prvků – románskými sdruženými okny, kombinací červeného režného zdiva a světlé omítky. Na vrcholcích věží umístěné Davidovy hvězdy, stejně jako hebrejský nápis nad vstupem zcela zřetelně identifikovaly tento výstavný templ.

Židovské synagogy, stejně jako další budovy ve městě úzce spojené s židovskou komunitou, se staly terčem první vlny útočného antisemitismu. Již 9. června 1939 byl vypálen templ v Přívoze. O několik dnů později – v noci z 12. na 13. června – stejný osud postihl i synagogy v Moravské Ostravě. Oheň pouze předznamenal dílo zkázy. Vývoj politické situace se výrazně odrazil i v úředních postupech. Po komisionelní obhlídce, na jejímž základě bylo vždy konstatováno vážné poškození příslušného objektu, bylo nutno požádat o povolení přestavby nebo demolice. Židovská obec, jejíž činnost byla již však natolik okleštěna, nemohla splnit ani tato relativně jednoduchá ustanovení. Nedodržení termínu pro podání žádosti o stavební povolení znamenalo pouze o několik týdnů oddálení vydání demoličního výměru. V průběhu roku 1940 byly tyto tři synagogy jako nepohodlní svědci dějin srovnány se zemí.

 

(Zábřeh nad Odrou, Vítkovice, Hrušov)

 

Židovští imigranti se usazovali z větší části v Moravské Ostravě, ale řada z nich našla rovněž svůj domov v okolních obcích jakými byly Vítkovice, Zábřeh nebo Hrabůvka. Ovšem značná vzdálenost z těchto míst do Moravské Ostravy, umocněna ještě na konci 19. století špatným dopravním spojením, vedla k myšlence zřízení malé synagogy na ulici Palackého (dnes Ruská) v katastru Zábřehu nad Odrou. Pozemek pro tento účel zakoupil v roce 1891 Leopold Rufeisen a Židovský náboženský spolek na něm postavil v roce 1894 jednoduchý přízemní dům. Prostá synagoga svým vzhledem spíše inklinovala k označení modlitebna.

 

 

Početná židovská komunita v dynamicky se rozrůstajících Vítkovicích, které byly v roce 1908 povýšeny na město, se rozhodla pro postavení vlastního objektu pro konání náboženských obřadů. Synagoga měla dozajista i prezentovat významné postavení židovské komunity ve městě, ve kterém rozhodující slovo hrály Vítkovické železárny v držení Rothschildů.

Židovský chrámový spolek ve Vítkovicích požádal na jaře 1909 o vydání povolení pro stavbu synagogy v místě křížení dnešních ulic Halasovy a Kutuzovovy. Pozemek v hodnotě 3 000 K věnovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. To rovněž do stavebního fondu přispělo částkou 20 000 K.

Architektonický návrh zpracoval přední moravskoostravský architekt Felix Neumann. Ten objekt pojal jako samostatně stojící halovou dvojpodlažní budovu o rozměrech 26 x 17 m. Dominantní jihozápadní průčelí se dvěma věžemi a velkým půlkruhovým oknem s motivem šesticípé hvězdy ztratilo částečně na své impozantnosti v důsledku stavby německé obecné a měšťanské školy v těsné blízkosti synagogy.

I když se v omezené míře s příslušníky židovského vyznání ve Slezské Ostravě setkáváme již od středověku, přesto zde nakonec nebyla vybudována na přelomu 19. a 20. století žádná židovská synagoga ani účelová stavba pro modlitebnu.

Ve slezské části dnešní Ostravy tak byl situován pouze templ v Hrušově. Židovský modlitební spolek zakoupil dům, ležící na velmi výhodném místě v obci – nedaleko farního kostela a v blízkosti hlavní komunikační tepny (ulice Bohumínské) – od spolku Sokol v roce 1914. Přízemní dům s podkrovím se svým vzhledem nijak nelišil od stávající uliční zástavby. Pouze hebrejský nápis nad oknem v podkroví naznačoval účel domu.

Ani tyto duchovní budovy v Zábřehu, Vítkovicích a Hrušově neunikly řádění antisemitů či příslušníků SA. Již 24. května 1939 byla zapálena synagoga ve Vítkovicích. Stavební úřad dle předpisu uložil spolku předložení návrhu na rekonstrukci objektu. Jeho členové se domnívali, že budou moci získat peníze na opravu z pojištění proti ohni, ale to jim již nebylo vyplaceno. V listopadu 1939 pak následovala pohrůžka exekuce spolku. Po dohodě byly nakonec bourací práce zadány ostravské firmě Kolář & Rubý, ale k definitivnímu odstranění stavby došlo až v létě 1941. Dne 7. června 1939 byla vypálena synagoga v Zábřehu, zbytky stavby byly odstraněny do konce téhož roku. Hrušovský templ byl zapálen o noc dříve než synagogy v Moravské Ostravě. Oheň z 11. na 12. června započal dílo zkázy a celá stavba pak musela být zlikvidována v průběhu zimy 1939-1940.