Hrušovská obecná škola, Bohumínská ul. č. p. 200

k. ú. Hrušov

Představenstvo obce Hrušova si již v roce 1895 uvědomilo nutnost, postavit novou obecní školu. Stará škola kapacitně nepostačovala a navíc ležela mimo vlastní centrum obce, takže děti z kolonie Ida nebo továrny na kameninové zboží měly do školy značně daleko. Na pozemku zakoupeném od hraběte Wilczka byla moravskoostravskou stavební firmou Mihatsch & Ulrich v letech 1897-1898 postavena osmitřídní německá obecná škola, 4 třídy pro chlapce, 4 třídy pro dívky, vždy se zvláštním vstupem.

Vzhledem k tomu, že rok 1898 se nesl ve znamení oslav 50 let vlády rakouského císaře Františka Josefa I., neopomenuli ani představitelé Hrušova zdůraznit tuto skutečnost a novou školu nazvali „Jubilejní obecná škola císaře Františka Josefa“. Slavnostní předání školy v srpnu téhož roku bylo zahájeno mší v místním kostele, kterou celebroval slezskoostravský farář. Poté předal stavitel H. Ulrich klíče od školy starostovi Hrušova Jindřichu von Millerovi, rytíři z Aichholzu. Oslava pokračovala na půdě školy, ve vyzdobené tělocvičně krátkým kulturním programem žáků. Následovala hostina pro zvané v hotelu Kulka, pro školní mládež bylo připraveno pohoštění v hostinci U přívozu (Zur Ueberfuhr), kde dostali párky, pivo (!) a zdarma se mohli povozit na kolotoči.

Na přelomu století zasáhla Hrušov mimořádná migrační vlna – mezi léty 1900 a 1910 vzrostl počet jeho obyvatel ze 4 517 na 7 922. Kapacita školy tak ve velmi krátké době zůstala opět daleko za potřebami, a proto obec musela v r. 1902 přistoupit k její přestavbě. Rozšíření školy o 4 třídy a 2 místnosti mateřské školy znamenalo pro obecní rozpočet značnou finanční zátěž. Přesto již v roce 1908 bylo rozhodnuto o uvolnění dalších finančních prostředků, jichž bylo využito ke zřízení ústředního topení.

Po vzniku samostatné Československé republiky bylo s ohledem na množství německých žáků v Hrušově vyčleněno pro jejich výuku celkem 5 tříd, druhá část školy (původně dívčí) byla předána pro potřebu české obecné školy.

K větším stavebním zásahům v pozdější době lze snad počítat pouze přístavbu šatny k tělocvičně. Škola, stejně jako řada dalších budov, ležela na poddolovaném území, a tak koncem 30. let bylo nutné provést řadu oprav, které vznikly v důsledku poklesu půdy. Ten se opět výrazněji projevil koncem 60. let. V letech 1970-1972 se proto přistoupilo ke generální opravě, která značně změnila vzhled budovy. Většina původních stavebních prvků vzala za své v důsledku „socialistické unifikace“ – dělená okna byla nahrazena jednoduchými vyklápěcími a charakteristické červené režné zdivo zmizelo pod šedivou břízolitovou fasádou.

V roce 1989, necelých sto let od otevření školy, bylo rozhodnuto o odstranění této budovy, která musela ustoupit nově budované komunikaci – hrušovským mostům.