Stará slezskoostravská radnice, Těšínská ul. č. p. 131

k. ú. Slezská Ostrava

Jednopatrový dům č.p. 131 na Těšínské ulici ve Slezské Ostravě byl postaven na konci 50. let 19. století. Od roku 1860 se v něm konaly bohoslužby pro členy nově založeného „Židovského kultového spolku pro Moravskou a Polskou Ostravu“. Jako židovská modlitebna přestal sloužit v roce 1879 v souvislosti s výstavbou synagogy v Moravské Ostravě. V tomtéž roce byla tehdejší obec Polská Ostrava povýšena na městys a zakoupila dům od obchodníka Jindřicha Blumenthala pro účely obecního úřadování. V letech 1879-1880 proběhla jeho adaptace, přičemž se pamatovalo i na výstavbu vězeňských cel ve dvoře.

S tím, jak městys Polská Ostrava v souvislosti s pokračujícím rozvojem dolování a rychlým růstem počtu obyvatelstva nabýval na významu, stoupaly nároky na obecní správu a vyvstávala potřeba dalších úprav radniční budovy. Podle plánů moravskoostravského architekta Maxe Löwyho se v roce 1897 přikročilo k druhé adaptaci radnice. Kromě celkové rekonstrukce a opravy fasády tehdy došlo k rozšíření zasedacího sálu v prvním poschodí. V přízemí budovy byly zřízeny kanceláře policejního úřadu a úřadu ohlašovacího.

Po přestěhování obecní samosprávy do nové slezskoostravské radnice, vystavěné v letech 1911-1913, se uvolnil zasedací sál, kam byly umístěny sbírky slezskoostravského muzea.

Od roku 1918 sídlila v budově staré radnice také Slezská Matice osvěty lidové na Těšínsku a Hlučínsku, založená roku 1898, jejímž úkolem bylo formování českého národního školství. Od ustavení Veřejných knihoven města Slezské Ostravy v letech 1920-1921 se ve staré slezskoostravské radnici nacházela také ústřední knihovna a městská veřejná čítárna. Knihovnickým účelům sloužila velká část budovy až do roku 1965. V přízemí byly od roku 1929 až do poloviny 50. let umístěny také lékařské ordinace – zprvu poradna pro matky a kojence, později dětské oddělení a ženské oddělení.

Již v roce 1919 se objevily první zprávy o stále se zhoršujícím technickém stavu staré radnice, který byl způsoben především vlivy důlní činnosti závodů hraběte Wilczka. I když v době mezi válkami byly provedeny dvě rozsáhlé adaptace, stávalo se udržení životnosti této stavby stále větším problémem. Navíc byla budova v posledních letech druhé světové války dvakrát postižena leteckým bombardováním – nejprve v srpnu roku 1944 a posléze na jaře roku 1945.

Přesto však budova sloužila ještě dalších bezmála čtyřicet let. V roce 1961 se stará slezskoostravská radnice dokonce dočkala ještě jedné generální opravy, ale ani ta nedokázala zabránit dalšímu chátrání. O demolici zdevastovaného objektu bylo s definitivní platností rozhodnuto v roce 1982.

Dnes je na místě staré slezskoostravské radnice volné prostranství z čelního pohledu vpravo od nové radniční budovy.